Historie baterií

V roce 1780 pozoroval italský profesor medicíny Luigi Galvani svou ženu, jak skalpelem stahuje kůži ze žab, ležících na zinkovém talíři. Když upustila skalpel na žabí nohu, ta sebou zaškubala. Po několika opakovaných pokusech Galvani usoudil, že v žabích svalech je elektřina, protože sebou škubly pokaždé, když se současně dotkly dvou různých kovových předmětů.

Jiný Ital, Alessandro Volta, však o správnosti Galvaniho vývodů pochyboval. Byl přesvědčen,že elektřina vzniká kontaktem mezi dvěma kovy, tedy že je v nich samých, nikoli v žabí noze. Po mnoha pokusech s různými kovy podnikl v roce 1800 následující experiment: sestavil sloupec z měděných a zinkových destiček, které oddělil lepenkou namočenou ve slaném roztoku, aby udržoval vlhkost a zaručil tak lepší dotyk.
A fungovalo to! První elektrický článek byl na světě.
V roce 1801 ho pozval Napoleon, aby mu předvedl svůj pozoruhodný způsob výroby elektřiny. Bylo jasné, že Voltův sloup si teď může vyrobit kdokoli a kdekoliv, a mít tak zdroj elektřiny stále u sebe.

Elektrický šok si můžete vytvořit i vy sami v ústech. Jestliže se dotkne plomby ve vašem zubu kus staniolu třeba z čokoládové tyčinky, pocítíte prudkou bolest. Mezi kovem obsaženým v plombě a kovem, z něhož se dělá staniol, totiž přeskočil díky slinám vytvářejícím v ústech vlhko a tedy i dobrý kontakt, elektrický náboj.


Nabídku baterií, vhodných pro použití ve výrobcích, které prodáváme, včetně nabíječek, najdete zde.